Autor: Vladimír Beneš, j.r., Neurochirurgická klinika dětí a dospělých, 2. LF v Praze, FN Motol Spoluautoři:
Míšní nádory představují zhruba 2-4% v rámci nádorového postižení CNS, v rámci nádorového postižení páteře pak cca 10-15%. Mezi nejčastější diagnózy patří ependymom (častější u dospělých a principiálně se nelišící) a astrocytoma (častější u dětí). Cílem chirurgické léčby je dosažení radikální resekce, nikoliv ovšem za cenu neurologického deficitu, který se následně může odrazit zhoršením kvality života.
Dětská specifika zahrnují vyšší podíl nádorů astrocytární řady a s tím související vyšší podíl neradikálních výkonů. Při operaci těchto nádorů se pouze zřídka setkáváme s jasnou hranicí oproti míšní tkáni, resekce je tak do značné míry vedena elektrofyziologickou monitorací. S neradikální resekcí přímo souvisí problematika recidiv onemocnění, které lze adresovat chirurgicky či moderní onkologickou léčbou. Proto je naprosto nezbytné kvalitní diagnostické zázemí, které dovolí nejen histologickou, ale i molekulárně-patologickou klasifikaci. Tato umožní případnou „targeted-therapy“ moderní biologickou léčbou. V neposlední řadě nelze opomenout problematiku vyvíjející se páteře a možnost vzniku deformity. Intramedulární nádory dětského věku musíme tedy považovat za multidisciplinární onemocnění vyžadující komplexní přístup.
Klíčová slova: tumory-detskeho-veku-nadory-astrocytomy