Nadační fond
pro rozvoj neurochirurgie
v Hradci Králové

Autor: Josef Včelák, Fakultní nemocnice Bulovka, Praha
Spoluautoři:

Zánětlivé onemocnění páteře, nejčastěji manifestní formou – přední pyogenní spondylodiscitidy, představuje i přes moderní možnosti diagnostiky, antibiotické a chirurgické terapie problém, který je spojen s vysokým množstvím komplikací. V současnosti nespecifická a specifická spondylodiscitida tvoří 2–4 % všech forem skeletálních infektů, 30–50 % všech infektů je spojeno s neurologickým deficitem a mortalita pacientů léčených pro toto onemocnění je 1–20 %. Většina nemocných spondylodiscitidou je stále léčena konzervativně – antibiotickou terapií v kombinaci s externí oporou korzetem, event. s CT navigovanou drenáží abscesu. Chirurgická terapie představuje v současnosti 20–35 % léčby a její poměr se díky současným možnostem spondylochirurgie zvyšuje. Indikací je 1. neznámá diagnóza (zejména diferenciální diagnóza patologických fraktur) s event. nutností zjištění mikrobiálního agens (rezistentní kmeny, vzácné mykózy, specifické infekty), 2. přítomnost abscesového ložiska, zejména epidurálního, 3. přítomnost neurologického deficitu, 4. selhání konzervativní terapie zánětu, 5. přítomnost deformity nebo biomechanické nestability postiženého segmentu páteře. Nejčastější formou specifické a nespecifické spondylodiscitidy je postižení obratlového segmentu v rozsahu sousedních koncových plotének s meziobratlovou ploténkou s následným vývojem kyfotizace segmentu (s nebo bez přítomnosti patologické zlomeniny) a tvorbou deformity s mechanickou instabilitou. Chirurgické léčení přináší řadu kontroverzních otázek. Lokální přední debridement infekčního ložiska segmentu páteře má za následek další destabilizaci páteřního sloupce s možnou progresí deformity, což vyžaduje provedení stabilizace s korekcí deformity předního sloupce s rizikem perzistence infekce. Bakteriální kontaminace spinálního implantátu s tvorbou biofilmu a následnými patofyziologickými pochody závisejícími na virulenci mikroorganismu a imunitní odpovědi hostitele, která je klinicky vyjádřena lokálními (osteolýza, uvolnění implantátu, tvorba abscesu) nebo celkovými projevy infektu. V akutní fázi infekce je preferována snaha o kontrolu infekce a uvolnění nervových struktur s minimálním využitím titanové konstrukce, kde je prokázána minimální adheze k bakteriím. V chronické fázi infekce je nejčastější indikací mechanická nestabilita a deformita páteře. V této fázi je při zachování radikálního debridement zánětlivé tkáně široce využívána instrumentace včetně rekonstrukčních náhrad obratlového těla.

Literatura

1. DIMAR, J. R., CARREON, L. Y., GLASSMAN, S. D., CAMPBELL, M. J., HARTMAN, M. J., JOHNSON, J. R.: Treatment of Pyogenic Vertebral Osteomyelitis with Anterior Debridedement and Fusion Followed by Posterior Spinal Fusion. Spine, 29:326–331, 2004.
2. FAUNDEZ, A.: Spondylodiscite infectieuse: approche chirurgicale. Rev. Med. Suisse, 2:709–714, 2006.
3. HADJIPAVLOU, A.G., MADER, J.T., NECESSARY, J.T., MUFFOLETTO, A.J.: Hematogenous pyogenic spinal infections and their surgical management. Spine, 25:1668–1679, 2000.
4. KOROVESSIS, P., PETSINIS, G., KOUREAS, G., ILIOPOULOS, P., ZACHARATOS, S.: Anterior Surgery with insertion of Titanium Mesh Cage and Posterior Instrumented Fusion performed sequentially on the same day under one anesthesia for Septic Spondylitis of Thoracolumbar spine. Spine, 9:1014–1019, 2006.
5. LILJENQVIST, U., LERNER, T., BULMANN, V., Titanium cage in the surgical treatment of severe vertebral osteomyelitis. Rup. Spine J., 12:606–612, 2003.
6. SHEEHAN, E., MCKENNA, J., MULHALL, K. J.: Adhesion of Staphylococcus to orthopaedic metals, an in vivo study. J. Orthop. Res., 22:39–43, 2004.

Klíčová slova: spondylodiscitida-zanety-patere