Autor: Martin Frankt, Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Spoluautoři:
Spinopelvická poranění (spinopelvická disociace – SPD) jsou charakterizována úrazovou nestabilitou mezi páteří a pánevním kruhem. Typická vysokoenergetická poranění (tzv. suicidial jumper`s fracture) se v klinické praxi í vyskytují poměrně vzácně. Nicméně z důvodu nárůstu insuficientních – osteoporotických zlomenin, se v současnosti často setkáváme s SPD charakteru insuficientních zlomenin kosti křížové.
V klinické praxi se tato poranění klasifikují podle Roy-Camilleho, event. podle rozšíření jeho klasifikace Lindahlem, který zohledňuje poranění sakrálního kanálu. Důležité je rozlišovat poranění se stabilním / nestabilním pánevním kruhem. Až 12 % pacientů má postižení lumbosakrálního plexu IV. stupně podle Gibbonse.
Timing ošetření poranění závisí na hemodynamické stabilitě pacienta, přidružených poraněních, stabilitě pánevního kruhu a morfologii poranění sakrálního kanálu. SPD se vždy řeší na hemodynamicky stabilním pacientovi se stabilním pánevním kruhem. Technika ošetření závisí na morfologii poranění. U poranění s možností rotačně stabilní osteosyntézy transsakrálně, bez nutnosti dekomprese sakrálního kanálu (laminektomie) je miniinvazivní technika plně dostačující. V ostatních případech je indikována uni/bilaterální lumbopelvická fixace event. v kombinaci s iliosakrálními šrouby (tzv. triangulární osteosyntéza).
V managementu těchto poranění je důležitá spolupráce mezi více obory (neurochirurg, traumatolog, urolog, aj.). Pouze tak lze docílit dobrých výsledků léčby.
Roy-Camille, Saillant, Gagna, Mazei. Transverse fracture of the upper sacrum:suicidial jumper’s fracture, 1985.
Klíčová slova: spinopelvicka-poraneni-roy-camille-management