Autor: Gábor Geri, Klinika spondylochirurgie 1. LF UK a FN Motol Spoluautoři:
prof. MUDr. Jan Štulík, CSc.
MUDr. Lucie Salavcová
MUDr. Michal Barna
Klinika spondylochirurgie 1. LF UK a FN Motol
Poranění dětské páteře je relativně vzácná a heterogenní skupina úrazů představující zhruba 2-5% všech poranění dětského skeletu. Jedinečné anatomické a biomechanické vlastnosti odlišují dětskou páteř od dospělé a vedou ke vzniku k poranění typických pro dětský věk. Poranění páteře je častější u adolescentů než u dětí, jednotlivé věkové kategorie mají své anatomické a etiologické odlišnosti. U nejmenších dětí zhruba do tří let života jsou u poraněná horní krční páteře nejčastějším poraněním. Naopak u starších dětí (> 7 let) a adolescentů dominuje páteř hrudní. Poměrně běžné jsou i více-etážové zlomeniny 2 a více obratlů. Předpokladem úspěšné léčby je včasná diagnóza a správná volba terapie, následovaná dlouhodobou dispenzarizací dítěte k brzkému záchytu komplikací, mezi které patří rozvoj nestability, neurologického deficitu nebo deformita páteře. Z diagnostických metod se uplatňuje RTG a MRI, v případě potřeby se doplňuje CT vyšetření. V některých případech je ale CT vyšetření zcela obligatorní (např. při úrazech horní krční páteře). Neexistuje jednotná klasifikace dětských páteřních poranění. U starších pacientů s vyzrálým skeletem lze použít běžně používané klasifikační systémy pro danou anatomickou oblast jako u dospělých. U menších dětí lze pak poranění rozdělit na podkladě mechanizmu úrazu a typu poranění do čtyř základních kategorií. Jsou to 1. čisté zlomeniny, 2. čisté luxace, 3. luxační zlomeniny a 4. SCIWORA (Spinal cord injury without radiographic abnormality). Nicméně i proto jsme v posledních letech zaznamenali požadavek odborné veřejnosti na vytvoření diagnostického a terapeutického návodu pro léčbu nejběžnějších zlomenin dětské thorakolumbální páteře. Léčba je přísně individuální v závislosti na věku, růstovém potenciálu, komorbiditách, neurologickém statusu, charakteru a etáži poranění. U starších dětí a adolescentů lze využít principy a metody obdobné, nebo dokonce stejné jako v traumatologii dospělé páteře. Ve velké většině případů je dostačující konzervativní terapie, pouze malé část pacientů je léčená operačně. Vzhledem k poměrně vzácnému výskytu dětských páteřních poranění doporučujeme koncentrovat pacienty do specializovaných páteřních center, ideálně i se zkušeností s operativou dětských pacientů.
Klíčová slova: deti