Autor: Petr Skalický, Neurochirurgická klinika dětí a dospělých 2.LF UK a FN Motol, Praha Spoluautoři:
Ondřej Bradáč
Normotenzní hydrocefalus je klinická jednotka reprezentující onemocnění, při kterém dochází k rozšíření komorového systému mozku při současně normálním tlaku mozkomíšního moku. Projevuje se typickou – Hakimovou – triádou symptomů – porucha chůze, močová inkontinence, kognitivní deficit. Normotenzní hydrocefalus může být sekundární nebo častěji idiopatický. Vzhledem k věku výskytu a projevům představuje idiopatická forma důležitou součást diferenciální diagnostiky neurodegenerativních onemocnění, a to zejména s ohledem na invazivní způsob léčby ve formě diverze mozkomíšního moku. Účastníci kurzu budou seznámeni s klinickými, radiologickými a invazivními metodami diagnostiky tohoto onemocnění a s dosavadními výsledky programu normotenzního hydrocefalu ve Fakultní nemocnici v Motole.
Likvorovou hypotenzi lze dělit dle způsobu vzniku na sekundární – vyskytující se např. v rámci tzv. postpunkčního syndromu po provedení lumbální punkce či na primární (taktéž nazývanou Spontánní intrakraniální hypotenze). Likvorová hypotenze se projevuje zejména bolestí hlavy, vertigem a nauzeou s úzkou vazbou na vertikalizaci. Sekundární likvorová hypotenze bez identifikované zevní likvorey se obvykle léčí konzervativně – symptomatickou terapií s režimovým opatřením v podobě klidu na lůžku. V léčbě spontánní intrakraniální hypotenze či neúspěšném konzervativním přístupu u hypotenze sekundární se uplatňuje aplikace krevní zátky do epidurálního prostoru. Pokud tato léčba není účinná, tak je nutné diagnostiku doplnit o invazivní metody, které mohou odhalit vzácnější příčiny vzniku (např. likvoro-venózní fistula). Účastníci kurzu budou seznámeni s klinickými a radiologickými projevy a s léčebným postupem.
Klíčová slova: normotenzni-hydrocefalus-likvorova-hypotenze