Nadační fond
pro rozvoj neurochirurgie
v Hradci Králové

Autor: Viktor Chrobok, Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
Spoluautoři:

Jana Šatanková, Lukáš Školoudík, Jan Mejzlík, Jana Dědková*

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku

*Radiologická klinika

• Etiologie

Fraktury spánkové kosti vznikají působením zevního násilí na lebku nebo přímo spánkovou kost (obvykle autohavárie, pády na hlavu apod.). Zlomeniny spánkové kosti patří mezi laterobazální poranění, jsou často spojeny s intrakraniálním postižením (komoce nebo kontuze mozku).

• Příznaky

Zlomeniny spánkové kosti se dělí na longitudinální (podélné), transverzální (příčné) a smíšené (kombinované).

Longitudinální (podélné) zlomeniny jsou častější (60–80 %). Je pro ně charakteristický průběh lomné linie podélně s dlouhou osou pyramidy skalní kosti.

Transverzální (příčná) zlomenina spánkové kosti se vyskytuje asi ve 20–40 %. Lomná linie je kolmá na dlouhou osu pyramidy skalní kosti. Zlomeniny se projevují nedoslýchavostí, výtokem z ucha (krev, likvor), bolestí, někdy závratí, obrnou lícního nervu a bezvědomím.

Nová klasifikace zlomenin spánkové kosti

S rozvojem zobrazovacích metod je možné rozdělit zlomeniny na petrózní a nepetrózní.

Petrózní zlomeniny je ještě možné rozdělit do dvou podskupin: procházející přes otickou kapsulu (vestibulum, kochlea a polokruhovité kanálky) nebo procházející mimo otickou kapsulu.

Nepetrózní zlomeniny klasifikujeme do dalších tří podskupin, podle postižení jednotlivých části spánkové kosti (processus mastoideus, pars tympanica a pars squamosa).

• Diagnostika

Je založena na otoskopii, vyšetření sluchu a především zobrazením na HRCT spánkové kosti.

Longitudinální zlomenina je charakterizována převodní nedoslýchavostí, což je důsledek přítomnosti krve ve středouší nebo přerušení řetězu středoušních kůstek.

U některých nemocných je možná i percepční nebo smíšená nedoslýchavost. V otoskopickém nálezu je přítomno hemotympanum, častěji je přítomna perforace bubínku nebo otorea.  Porucha lícního nervu se uvádí kolem 10–20 %.

Transverzální (příčná) zlomenina bývá spojena s postižením labyrintu, případně kochley, proto se projevuje především percepční nedoslýchavostí. Při otoskopii je bubínek většinou intaktní. Ve srovnání s podélnou zlomeninou je častější postižení lícního nervu ve 40–50 %.

• Léčba

Je většinou pouze konzervativní, podání širokospektrých antibiotik, zajištění protišokových opatření. Pacient je v riziku rozvoje meningitidy a dalších intrakraniálních komplikací. K prevenci poúrazové meningitidy u zlomenin spánkové kosti jdoucí přes labyrint je doporučena vakcinace proti pneumokokům a meningokokům.

Chirurgická léčba u zlomenin spánkové kosti

Operace je doporučena zcela vzácně.

• Včasná otologická chirurgická léčba je indikována při krvácení z esovitého splavu, vzácně při obrně lícního nervu (dekomprese nebo rekonstrukce nervu) a meningitidě z mastoiditidy.
• Pozdní chirurgická léčba je doporučena u přerušeného řetězu středoušních kůstek a chronického středoušního zánětu s (posttraumatickým) cholesteatomem. Operaci je možné zvážit také při přetrvávající periferní paréze lícního nervu těžkého stupně.

Klíčová slova: fraktury-spankove-kosti-hrct-klasifikace