Nadační fond
pro rozvoj neurochirurgie
v Hradci Králové

Autor: Antonín Krajina, Radilogická klinika
Spoluautoři:

T. Česák*, M. Lojík, P. Krůpa*

Radiologická klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové

*Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Všeobecně poranění tepny tupá či penetrující způsobují různý stupeň porušení tepenné stěny od zhmoždění, porušením funkce endotelu s nasedající trombózou a intracerebrální embolizací ke vzniku krvácení, distální embolizaci, až po uzávěr tepny při její transekci. Tzv. neokluzivní minimální poranění tepen mají těžko předvídatelný další vývoj, většinou zřídka vedou k ischemickým či hemoragickým komplikacím. Později může vzniknout arteriovenózní zkrat.

V diagnostice cévních poranění dominuje CT a CTA s podáním kontrastní látky a následuje katetrizační angiografie. Dle přístupnosti byla oblast horní hrudní apertury a krku rozdělena na 3 zóny. Hranice mezi zónami I a II je vedena v úrovni krikoidní chrupavky a mezi zónami II a III v úrovni okraje dolní čelisti.

Jedna z možných klasifikací poranění tepen krku a hlavy:

• Typ I vzniká při přímém nárazu na krk zepředu. Častěji jsou poraněny ateromatózně změněné tepny starších jedinců, druhým mechanismem je poranění hyperflexe, při které je a.carotis interna stlačena dolní čelistí ke krční páteři.
• Typ II poranění vzniká při náhlé hyperextenzi a druhostranné rotaci hlavy (častá při náhlém zpomalení). A.carotis interna je natažena přes laterární masy atlasu a axisu. Relativně často vznikají oboustranná poranění. Tento typ je častý u mladých jedinců, kteří nemají ještě elongované tepny.
• Typ III vzniká při intraorálním poranění, nejčastěji u dětí tužkou či jiným předmětem vraženým do úst. Iatrogenně může být takto poraněna vnitřní krkavice při tonsilektomii.
• Typ IV vniká při zlomeninách báze lební s následkem pseudoaneurysmat kavernózní části krkavice či přímé karotido kavernózní píštěle

Intrakraniálně prokazujeme traumatická pseudoaneuryzmata či arteriovenózní zkrat v oblasti kavernozního sinu. Tupá a penetrující poranění v orofaciální oblasti vedou ke krvácení, nejčastěji je angiograficky vyšetřována potraumatická epistaxe. Tupá a penetrující poranění v oblasti krku vedou ke vzniku krvácení, pseudoaneuryzmat, tepenných disekcí a trombóz magistrálních tepen, které se navíc mohou komplikovat intrakraniální embolizací.

Disekující aneuryzma krčních úseků magistrálních tepen lze léčit zavedením stentu, flow diverteru či stentgraftu. V případě, když dochází k intrakraniální embolizaci a nemocný toleruje uzávěr je možná jednodušší léčba endovaskulárním uzávěrem příslušné tepny. Endovaskulární léčba se preferuje v místech chirurgicky špatně přístupných, tj. v blízkosti báze lební anebo v kaudálních úsecích krčních úseků, kdy k chirurgickému přístupu by byla nutná torakotomie..

Endovaskulární léčba intrakraniálních pseudoaneuryzmat a arteriovenózního zkratu spočívá v jejich selektivním uzávěru nebo v uzávěru jejich mateřské tepny. Nejčastěji jsou takto elektivně léčeny potraumatické karotidovenózní píštěle, méně často AV píštěle v oblasti extrakraniáních vertebrálních tepen.

Klíčová slova: a-krajina-traumaticke-cevni-leze-hlavy-a-krku-endovaskularni-lecba